Dobře vidíme jen srdcem. To, co je podstatné, je pro oči neviditelné. (Antoine de Saint-Exupéry)

Oběť mateřství

29. 6. 2020 21:23
Rubrika: Nezařazené

Asi jako skoro každá máma, které bylo svěřeno Boží stvoření do péče a opatrování, je šťastná, že byla pro tak důležitý úkol vybraná právě ona. Ale co když přijdou komplikace?

 

1.dítě 

Musím říct, že období těhotenství jsem si parádně užívala. Spát kdy chci, jíst co chci a dělat co se mi líbí (teda ne úplně doslova) mi značně vyhovovalo. A pak přišel prcek na svět. Supr bylo, že už jsem nebyla tak nemotorná jako s břichem, ale to je tak vše. Co chvilka být vzhůru, nakrmit dítě, přebalit, pochovat, ve dne v noci..docela vyčerpávající...ale na štěstí toto období netrvá věčně. Tak jsem se radovala z přečkaného 6 nedělí, že každým dnem bude líp a líp. Malá se naučila pěkně v noci spinkat a budit se jen na krmení, ale na mě padla poporodní deprese. Celý den být jen doma, nedělat nic jiného, než přebalovat, kojit a chovat dítě mě jaksi odrovnalo. Přestala jsem v noci spát, byla jsem hrozně unavená a z obavy aby to nebyla laktační psychóza jsem to dohnala až na psychiatrii. Sice jsem dostala léky na uklidnění, ale zase se mi rozhodil žaludek, tak jsem se musela do jídla nutit. Bohu DÍKY jsem se z tohoto stavu dokázala do půl roku dostat, že jsem nemusela užívat už žádné tlumící léky. Nikomu bych nepřála zažít tu úplnou beznaděj a s odstupem času uvažuji, jestli to způsobilo to, že jsem byla na všechno "sama" nebo že se do mého života míchala homeopatie a nebo tím, že jsem únavou vynechávala snad veškerou denní modlitbu.

Jen co jsem se vyhrabala z deprese, dostavily se bolesti zad. Na ortopedii jsem se dozvěděla, že bych asi měla zkusit novou matraci a ta mi pomohla - teda alespoň pro jednou..

2.dítě

A jak šel čas, rozhodli jsme se s manželem plánovat dalšího potomka (i když po předchozí zkušenosti jsem jen doufala, že se mi deprese nevrátí). Těhotenství opět bezproblémové. Narození také bez větších komplikací. A snad tím, že jsem byla zaměstnána nastávajícím stěhováním, péčí o starší dítě aj. tak se mi nedostavila ani nejmenší známka deprese. Ale abych to neměla jen tak jednoduché, vrátily se mi bolesti zad..k mojí smůle jsem to začala řešit až když bylo na cestě další dítě..

3. dítě

A tak zase hurá po doktorech, jelikož bolesti zad byly opravdu nesnesitelné a takřka žádné léky jsem v těhotenství užívat nemohla. No ortoped myslel, že se mnou asi vyrazí dveře...když není kojící, tak je pro změnu zase těhotná...co po mě ta ženská chce?!? Nejlíp ji poslat jinam..tedy hurá na rehabku...tak jsem se naučila správné cviky na záda a bolesti v těhotenství ustoupily. 

Pak se narodila malá a...bolesti zad se opět vrátily.. :-) tak znovu na rehabku a tentokráte mé čekají masáže, tak jsem zvědavá, jestli to pomůže, když už ani cvičení ani nová matrace nestačí.. Ale co by člověk kvůli dětem nevytrpěl, že?

Zobrazeno 78×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz